Zaměstnávají České dráhy sebevražedné manažery?
Poměrně známou záležitostí je, že v současné době česká železnice registruje osmiprocentní meziroční nárůst cestujících. To je popravdě, s ohledem na minulá léta propadu a stagnací, velmi pozitivní zpráva. Proto mnohé zarazilo, že prakticky vzápětí po zveřejnění oné pozitivní zprávy přišla zpráva další a to, že stát omezí místy až zásadní dálkové vlaky, které často tvoří páteř systému a jejichž zrušením nemálo současných cestujících zvolí jiný dopravní prostředek, popřípadě od cesty upustí zcela, což například u rekreační dopravy může mít i doposud velmi opomíjený sekundární vliv na provozovatele služeb pro návštěvníky v cílových destinacích.
Ruku v ruce s omezením rychlíků přichází návrh z pera Ministerstva financí, které na popud Ministerstva dopravy omezuje finance do dopravní obslužnosti.
Jak toto souvisí s Českými drahami, které jsou dnes již jen jedním z mnoha dopravců na našich kolejích? Celkem jednoduše. V současné době jsou ČD jediným dopravcem, který je schopen stávající výkony v železniční dopravě realizovat, protože disponuje jak dostatečným vozovým parkem, tak odborným personálem. Personál může samozřejmě den ze dne změnit zaměstnavatele, ale vozidla si jiný dopravce tak rychle nepořídí, navíc v mnoha případech jsou při změně dopravce určité legislativní překážky (již podepsané smlouvy, maximální objem výkonů realizováním přímým zadáním a podobně). Ale jak k všemu přistupují České dráhy? Z velké části rozhodně ne rolí dobrého obchodníka. Vymezují se pouze v tom případě, že odjedou to, co si kdo objedná. To se sice na první pohled může zdát rozpočtově odpovědné, nicméně obchodnické rozhodně ne. Manažeři se klidně zbaví výkonu, který je sice ekonomicky na takzvané kladné nule, ale vytváří síťový efekt a živí další výkony platící klientelou. Logicky dochází k tomu, že zničením síťového efektu dochází k takzvanému “prohlubování ztráty”, čili k požadavku na zvýšenou úhradu výkonu, aneb ještě jinak řečeno, výkon dopravce je dražší.
Konkrétní případy existují
R 750 jezdil v trase Praha – Plzeň – Cheb, dokonce vezl přímé lůžkové a lehátkové vozy z Košic. Díky úsporným opatřením byl vlak zkrácen do úseku Plzeň – Cheb a to jen díky intenzivnímu zájmu Plzeňského kraje. To mělo samozřejmě za následek, že podstatná část cestujících z vlaku odešla, výletníci, kteří vlak používali k cestám do západočeských lázní a případně do Německa, odešli zcela. Zůstali vlastně jen zoufalci, kterým nic jiného nezbývalo.
Naprosto totéž postihlo obrácený směr, R 767 Cheb – Plzeň – Praha. Díky úsporám zmizí i torza kdysi velmi využívaných dálkových vlaků a oblast západně od Plzně se stane novou hrází kapitalismu.
Díky přerušení síťového efektu na Chornicku poklesl skokově počet cestujících v úseku Česká Třebová – Moravská Třebová a to i přesto, že se na přerušení vazeb dlouhodobě “pracovalo” ještě za dob, kdy tvorba jízdního řádu na železnici byla výhradně v kompetenci ČD.
Co z toho plyne?
Především to, že ČD dobrovolně opouštějí pozici na trhu s pokorou pasivního “služebníčka” jen čekají na padající dosyp ze státního. Na veřejnosti jsou změny v politice podniku patrné prostřednictvím doslova šílených manažerských inovací typu “Servisní vůz”, či “Komplexní odbavení”. Taktéž na veřejnosti působí dojmem, že pro získání zakázky lobbují ČD maximálně pomocí různých berliček v podobě odborářů. Proč však aktivně nepůsobí v udržení síťového efektu a dobrovolně jej opouštějí, je záhadou. Vždyť všem musí být nad Slunce jasné, že zrušením výkonů se rozhodně neušetří a naopak ztrátou klientely se nákladovost podniku ještě zvýší.
Velice pozoruhodnou aktivitou ČD je zvláštní vystupování na poli reklamy. Tím míním zejména pronájem reklamních ploch viditelně spjatých s železnicí společnostem, které železnici svojí činnosti přímo poškozují. Poměrně známý případ je poskytnutí ploch ČESMADU pro jejich antiželezniční kampaň. Poslední, až tragikomickou akcí ČD, je pronájem části odbavovací haly hlavního nádraží v Plzni prezentaci autosalonu. Absurditu tomu dává právě avizované v podstatě dobrovolné opouštění trhu. Aneb dokážete si představit leták obchodního řetězce, kde bude reklama na konkurenci? Jen mi na mysl přichází dávná myšlenka našeho dědy, který říkal, že se hranice mezi blbostí a sabotáží pozná velice obtížně.
